×

Χρησιμοποιούμε cookies για να βελτιώσουμε τη λειτουργία του LingQ. Επισκέπτοντας τον ιστότοπο, συμφωνείς στην πολιτική για τα cookies.


image

Můj blog (My blog), 21. Odpověd na dotaz ohledně toho jak jsem se naučil časy v AJ

21. Odpověd na dotaz ohledně toho jak jsem se naučil časy v AJ

V dnešním článku bych rád odpověděl na dotaz, který jsem dostal. Jeden uživatel LingQu z České Republiky se mě zeptal jak dlouho mi trvalo než jsem začal automaticky vnímat časy v angličtině . Jestli jsem měl na to nějakou metodu nebo jestli to bylo přes srozumitelný input. Když jsem přijel do Anglie téměř před rokem, měl jsem problém, že jsem vyloženě přemýšlel nad vším, co chci říct. Můj mozek vše automaticky analyzoval. Bál jsem se mluvit, protože jsem věděl, že za prvé neznám moc slovíček a za druhé jsem věděl, že se mi plete gramatika - že tam je plno věcí z gramatiky, které si ani nepamatuju. Učil jsem se různé druhy gramatických pouček, u kterých je stejně spousta vyjímek. Nikdy jsem si to však nezapamatoval. Samozřejmě, že něco mi v hlavě zůstalo i z té gramatiky, a proto jsem taky přemýšlel nad tím zda to je dobře a jestli to tedy přesně říkám dle gramatických pravidel, nechtěl jsem se prostě ztrapnit. Koupil jsem si tu v Anglii řadu knížek pro školy, kde bylo to samé, na co jsem byl zvyklý - byly to klasické textové učebnice s různými gramatickými poučkami. Po nějakém týdnu jsem prostě resignoval a začal jsem hledal jiné řešení, což už jsem popisoval v několika článcích. Začal jsem poslouchat srozumitelnou angličtinu. Důležité je poslouchat často a já se snažil, co mohl. Poslouchal jsem třeba i 10 hodin denně - a to samou nahrávku. Měl jsem tady však i osobního učitele, Brita, kterého jsem se ptal na všechno, co jsem chtěl vědět. Nepracovali jsme s žádnými učebnicemi. Jelikož měl plno zkušeností a dokázal vše vysvětlit takovým způsobem, že to nebylo jako nudné poučky a neoháněl se takovými nesmyslnými výrazy jako ve škole, tak jsem vždy od něj pohopil vše dobře. Kdybych měl s ním jen hodiny, nestačilo by to, pač člověk něco slyší či vidí jednou či dvakrát či třikrát, tak to zapomene. Díky, že jsem poslouchal jednu nahrávku klidně i 20x či 50x ze začátku, tak jsem si v té nahrávce začal všímat všeho - nejprve jsem se snažil pochytit všechny slova, pak jsem si všímal výslovnosti, pak jsem si všímal samotného kontextu - o čem to je a nakonec, když jsem všechno tohle zvádal a věděl o čem to je, tak jsem si všímal "detajlů", mezi které patří i gramatické poučky. Jelikož jsem věděl o čem je text a v hlavě se mi to pomalu začalo spojovat, přemýšlel jsem "při samotném poslouchání" o časovém průběhu - jak ty události jdou za sebou a můj mozek začal sám analyzovat časy. A jak jsem říkal, když jsem si nebyl v něčem jistý, zeptal jsem se toho učitele a ten mi vše "přirozeně" vysvětlil, a pak jsem ten samej text poslouchal dál, dokud jsem ho 100% neovládl. Jinak, jak dlouho trval proces naučení se používání časů? Pár měsíců to trvalo. Po pravdě, mluvím anglicky každej den už téměř rok a některé časy jsem nepoužil vůbec. Je prostě dobré se učit časy z kontextu než z nějakých pouček. Když máš třeba nějakej příběh, uděláš si obrázek v hlavě a mozek ti to začne sám analyzovat. Klidně si můžeš nakreslit i časovou osu na papír a zamysli se nad tím, když s tím máš problémy. Ostatně, každý člověk je individuální a každému vyhovuje studovat jinak, já osobně nemám rád gramatická pravidla.

21. Odpověd na dotaz ohledně toho jak jsem se naučil časy v AJ

V dnešním článku bych rád odpověděl na dotaz, který jsem dostal. Jeden uživatel LingQu z České Republiky se mě zeptal jak dlouho mi trvalo než jsem začal automaticky vnímat časy v angličtině . Jestli jsem měl na to nějakou metodu nebo jestli to bylo přes srozumitelný input. Když jsem přijel do Anglie téměř před rokem, měl jsem problém, že jsem vyloženě přemýšlel nad vším, co chci říct. Můj mozek vše automaticky analyzoval. Bál jsem se mluvit, protože jsem věděl, že za prvé neznám moc slovíček a za druhé jsem věděl, že se mi plete gramatika - že tam je plno věcí z gramatiky, které si ani nepamatuju. Učil jsem se různé druhy gramatických pouček, u kterých je stejně spousta vyjímek. Nikdy jsem si to však nezapamatoval. Samozřejmě, že něco mi v hlavě zůstalo i z té gramatiky, a proto jsem taky přemýšlel nad tím zda to je dobře a jestli to tedy přesně říkám dle gramatických pravidel, nechtěl jsem se prostě ztrapnit. Koupil jsem si tu v Anglii řadu knížek pro školy, kde bylo to samé, na co jsem byl zvyklý - byly to klasické textové učebnice s různými gramatickými poučkami. Po nějakém týdnu jsem prostě resignoval a začal jsem hledal jiné řešení, což už jsem popisoval v několika článcích. Začal jsem poslouchat srozumitelnou angličtinu. Důležité je poslouchat často a já se snažil, co mohl. Poslouchal jsem třeba i 10 hodin denně - a to samou nahrávku. Měl jsem tady však i osobního učitele, Brita, kterého jsem se ptal na všechno, co jsem chtěl vědět. Nepracovali jsme s žádnými učebnicemi. Jelikož měl plno zkušeností a dokázal vše vysvětlit takovým způsobem, že to nebylo jako nudné poučky a neoháněl se takovými nesmyslnými výrazy jako ve škole, tak jsem vždy od něj pohopil vše dobře. Kdybych měl s ním jen hodiny, nestačilo by to, pač člověk něco slyší či vidí jednou či dvakrát či třikrát, tak to zapomene. Díky, že jsem poslouchal jednu nahrávku klidně i 20x či 50x ze začátku, tak jsem si v té nahrávce začal všímat všeho - nejprve jsem se snažil pochytit všechny slova, pak jsem si všímal výslovnosti, pak jsem si všímal samotného kontextu - o čem to je a nakonec, když jsem všechno tohle zvádal a věděl o čem to je, tak jsem si všímal "detajlů", mezi které patří i gramatické poučky. Jelikož jsem věděl o čem je text a v hlavě se mi to pomalu začalo spojovat, přemýšlel jsem "při samotném poslouchání" o časovém průběhu - jak ty události jdou za sebou a můj mozek začal sám analyzovat časy. A jak jsem říkal, když jsem si nebyl v něčem jistý, zeptal jsem se toho učitele a ten mi vše "přirozeně" vysvětlil, a pak jsem ten samej text poslouchal dál, dokud jsem ho 100% neovládl. Jinak, jak dlouho trval proces naučení se používání časů? Pár měsíců to trvalo. Po pravdě, mluvím anglicky každej den už téměř rok a některé časy jsem nepoužil vůbec. Je prostě dobré se učit časy z kontextu než z nějakých pouček. Když máš třeba nějakej příběh, uděláš si obrázek v hlavě a mozek ti to začne sám analyzovat. Klidně si můžeš nakreslit i časovou osu na papír a zamysli se nad tím, když s tím máš problémy. Ostatně, každý člověk je individuální a každému vyhovuje studovat jinak, já osobně nemám rád gramatická pravidla.