Pojem "Politická moc"
Politická moc (latinsky imperium) je moc držená jedincem či skupinou která umožňuje řízení a správu společnosti či schopnost politických aktérů ovlivňovat politická rozhodnutí.
Existuje řada cest k získání politické moci. Nejčastějším typem politické moci je moc státní, kterou vykonává stát a která slouží jako prostředek organizace a řízení společenských vztahů uvnitř určité státní společnosti. Obecná charakteristika: Německý sociolog Max Weber uváděl, že jedinci, kteří se věnují politice, chtějí získat politickou moc.
Takový druh moci je tedy jednou ze základních kategorií politiky, vedle dalších jako jsou stát, hierarchie, autorita, řád, konflikt aj Již Niccolo Machiavelli považoval moc za hlavní atribut politického života.
Podle jeho slov je polovina našeho konání závislá na přízni okolností (fortuna) a druhá polovina na svobodné vůli každého z nás. Pro uchopení moci je nutné vynaložit všechny síly na cíl (virtú), který je představován nabitím a udržením moci. To je dostačující podmínka k tomu, aby se z občana zrodil vládce. Machiavelli v tomto smyslu souhlasil s použitím všech známých prostředků, které povedou k tomuto cíli a Max Weber jeho myšlenku doplnil, že rozhodujícím prostředkem k získání moci je pro politika násilí a jeho „mocenský instinkt“. Weber odděloval dva druhy moci: - moc, která slouží jako nástroj jiných cílů (ideálních či egoistických). - moc, která vychází ze své podstaty a je kategorií sama o sobě, její získání jednotlivými politiky je pro ně prestiží.
