Život Václava Havla, Sametová revoluce
17. listopadu 1989 začala rozehnáním studentské demonstrace Sametová revoluce, která ukončila čtyřicet let komunistického režimu. Václav Havel se 19. listopadu účastnil založení Občanského fóra (OF), protitotalitního hnutí sdružujícího reformní a demokratické síly české části federace, a od počátku patřil k jeho nejvlivnějším představitelům. V úterý 21. listopadu pak Václav Havel z balkónu nakladatelství Melantrich poprvé promluvil jménem OF k Václavskému náměstí zcela zaplněnému demonstranty. O necelý týden později již komunistický režim pod stálým tlakem masových demonstrací zeslábl natolik, že Havlovy projevy mohla začít přenášet i státní televize.
Když padla komunistická vláda a prezident Gustáv Husák přislíbil abdikaci, bylo nutno hledat nového prezidenta. Vedle Václava Havla připadal v úvahu ještě Alexander Dubček. 8. prosince se vedení OF definitivně shodlo na Havlově kandidatuře, zatímco Dubčeka se stal předsedou Federálního shromáždění. Pro Havla bylo 37 členů rozšířeného krizového štábu, šest se zdrželo hlasování. Kandidatura Václava Havla byla oznámena veřejnosti 10. prosince, a OF poté zahájilo mohutnou prezidentskou volební kampaň pod heslem „Havel na Hrad“. Kombinací nátlaku ulice a vyjednávání, v němž se osvědčil zejména Marián Čalfa, se podařilo přesvědčit i komunistické poslance k volbě nedávného úhlavního nepřítele, a tak byl 29. prosince 1989 ve Vladislavském sále Pražského hradu Václav Havel jednomyslně zvolen prvním mužem Československa. Na volbu navázalo slavnostní Te Deum ve Svatovítské katedrále vedené kardinálem Tomáškem. Po 41 letech tak opět na Hradě zasedl nekomunistický prezident. Tímto symbolickým vítězstvím dosavadní opozice zároveň skončilo období velkých demonstrací, byly odvolány stávky a stávkové pohotovosti a společnost se začala vracet do normálního stavu.