×

Usamos cookies para ayudar a mejorar LingQ. Al visitar este sitio, aceptas nuestras politicas de cookie.


image

Můj blog (My blog), 24. Jazykové zkoušky z angličtiny a jak být na ně připraven, část 1

24. Jazykové zkoušky z angličtiny a jak být na ně připraven, část 1

V dnešním článku bych rád něco pověděl o jazykových zkouškách, co si o ních myslím, kdy na ně může být člověk připraven a jak se na ně připravit. Nebudu tu však popisovat konkrétní knihy nebo postup co přesně studovat, o tom to není. Člověk by měl především začít studovat jazyk z nějakého rozumného důvodu, mělo by ho to bavit, měl by být motivován, pak jde učení jazyka téměř samo...respektive né bez vynaložení úsíli, ale samo ve smyslu, že se nenamáhá s memorizováním nějakých gramatických pouček a prostě si ten jazyk užívá. Vybere si materiály, které chce číst a poslouchat a s těmi pak pracuje - roste mu nejenom porozumění z poslechu, ale i ze čtení a zvyšuje se mu slovní zásoba. Důležitá je efektivita. Pamatujte, že vše je jen ve vašich rukou. Když se budete věnovat jazyku sami doma a bude vás to bavit a nebudete to brát jako učení samotné, dosáhnete pokroku již v krátké době. Když člověk dosáhne nějaké úrovně, že zná pár základních frází, může zkusit komunikovat s lidmi z celého světa. Lidi se většinou vymlouvaj, že nemůžou procvičovat jejich cílový jazyk...to je blbost. V dnešní době má téměř každý internet a s pomocí internetu může procvičovat plno jazyků - od angličtiny, němčiny, španělštiny až po asijské jazyky jako je japonština, mandarinština či vietnamština, prostě internet = svět možností. Postupně čtením a posloucháním materiálů co ho baví a zároveň reálné komunikace (ať už psaním či přes mikrofon) se člověk zlepšuje a zlepšuje. Člověka to baví a touží sám po zlepšení se. Někteří moc nepřemýšlejí nad zlepšením se samotným, jiní jsou naopak hnáni svými cíli a vyhledávají si stále těžší články toho, co je zajímá. Po internetu je i celá řada audio knížek, které jsou jen v audio verzi bez textu. Když je člověk pokročilý a věří si, může přejít na to, aníž by si zároveň četl text. Člověk se může dívat i na seriály a filmy. Takže podle mě, když je člověk spokojen se svou úrovní angličtiny natolik, že: - umí komunikovat v angličtině - a to i s rodilými mluvčími - jak Britama, tak Američanama, - rozumí seriálům, filmům, různým interview, audio knížkám apod., - má dobré porozumění i při čtení, tak teprve pak je člověk připraven na další krok, a to směrem ke získání nějaké jazykové zkoušky. Připravovat se na jazykovou zkoušku před tímto vším je jako stavět barák od střechy. Když člověk nerozumí angličtině, neumí skoro vůbec komunikovat, tak je to násilné učit se mechanicky přes gramatiku na zkoušky. Naopak, když se nejdřív učí v pohodě a relaxuje při tom, angličtina se mu pomalu nahrává do hlavy, a pak je připraven na ten další krok. Chtěl bych podotknout, že v této fázi člověk může dělat chyby, proč ne? Člověk, co nechce dělat jazykovou zkoušku, nepotřebuje být perfekcionista, nepotřebuje mluvit a psát dle gramatických knih. I rodilí mluvčí dělají chyby - a to pořád. Znám hodně málo Čechů, co mluví gramaticky spisovně, někteří neumějí ani pořádně psát a dělají gramatické chyby pořád, no a tak je to se všema lidma na světě.

24. Jazykové zkoušky z angličtiny a jak být na ně připraven, část 1

V dnešním článku bych rád něco pověděl o jazykových zkouškách, co si o ních myslím, kdy na ně může být člověk připraven a jak se na ně připravit. Nebudu tu však popisovat konkrétní knihy nebo postup co přesně studovat, o tom to není. Člověk by měl především začít studovat jazyk z nějakého rozumného důvodu, mělo by ho to bavit, měl by být motivován, pak jde učení jazyka téměř samo...respektive né bez vynaložení úsíli, ale samo ve smyslu, že se nenamáhá s memorizováním nějakých gramatických pouček a prostě si ten jazyk užívá. Vybere si materiály, které chce číst a poslouchat a s těmi pak pracuje - roste mu nejenom porozumění z poslechu, ale i ze čtení a zvyšuje se mu slovní zásoba. Důležitá je efektivita. Pamatujte, že vše je jen ve vašich rukou. Když se budete věnovat jazyku sami doma a bude vás to bavit a nebudete to brát jako učení samotné, dosáhnete pokroku již v krátké době. Když člověk dosáhne nějaké úrovně, že zná pár základních frází, může zkusit komunikovat s lidmi z celého světa. Lidi se většinou vymlouvaj, že nemůžou procvičovat jejich cílový jazyk...to je blbost. V dnešní době má téměř každý internet a s pomocí internetu může procvičovat plno jazyků - od angličtiny, němčiny, španělštiny až po asijské jazyky jako je japonština, mandarinština či vietnamština, prostě internet = svět možností. Postupně čtením a posloucháním materiálů co ho baví a zároveň reálné komunikace (ať už psaním či přes mikrofon) se člověk zlepšuje a zlepšuje. Člověka to baví a touží sám po zlepšení se. Někteří moc nepřemýšlejí nad zlepšením se samotným, jiní jsou naopak hnáni svými cíli a vyhledávají si stále těžší články toho, co je zajímá. Po internetu je i celá řada audio knížek, které jsou jen v audio verzi bez textu. Když je člověk pokročilý a věří si, může přejít na to, aníž by si zároveň četl text. Člověk se může dívat i na seriály a filmy. Takže podle mě, když je člověk spokojen se svou úrovní angličtiny natolik, že: - umí komunikovat v angličtině - a to i s rodilými mluvčími - jak Britama, tak Američanama, - rozumí seriálům, filmům, různým interview, audio knížkám apod., - má dobré porozumění i při čtení, tak teprve pak je člověk připraven na další krok, a to směrem ke získání nějaké jazykové zkoušky. Připravovat se na jazykovou zkoušku před tímto vším je jako stavět barák od střechy. Když člověk nerozumí angličtině, neumí skoro vůbec komunikovat, tak je to násilné učit se mechanicky přes gramatiku na zkoušky. Naopak, když se nejdřív učí v pohodě a relaxuje při tom, angličtina se mu pomalu nahrává do hlavy, a pak je připraven na ten další krok. Chtěl bych podotknout, že v této fázi člověk může dělat chyby, proč ne? Člověk, co nechce dělat jazykovou zkoušku, nepotřebuje být perfekcionista, nepotřebuje mluvit a psát dle gramatických knih. I rodilí mluvčí dělají chyby - a to pořád. Znám hodně málo Čechů, co mluví gramaticky spisovně, někteří neumějí ani pořádně psát a dělají gramatické chyby pořád, no a tak je to se všema lidma na světě.