03. Příčiny a předehra k válce. Část 1 03. Causes and prelude to war. Part 1

Příčiny konfliktu tkvěly v nespokojenosti s výsledky první světové války, které se kromě řady menších zemí týkaly především třech velkých mocností. The causes of the conflict lay in dissatisfaction with the results of the First World War, which, in addition to a number of smaller countries, mainly concerned the three great powers. Poražené Německo bylo podle versailleské smlouvy přinuceno vzdát se významné části svého území, smělo udržovat jenom omezené vojenské síly a muselo se zavázat k platbám vysokých válečných reparací. Under the Treaty of Versailles, the defeated Germany was forced to give up a significant part of its territory, was allowed to maintain only limited military forces and had to commit to payments of high war reparations. Itálie, jeden ze států stojících na straně vítězů, obdržela jenom nedostatečné území vzhledem k rozměrům předchozích ztrát, současně se cítila neuspokojena ve svých velmocenských ambicích. Italy, one of the winners' states, received only insufficient territory given the scale of previous losses, while feeling dissatisfied with its superpower ambitions. Taktéž vítězné Japonsko neuspělo ve snaze posílit svoji kontrolu Číny. Also, victorious Japan failed in an effort to strengthen its control over China. V průběhu dvacátých let se demokratické mocnosti pokusily zabezpečit trvalost versailleského uspořádání Evropy zajištěním stabilního míru. During the 1920s, the democratic powers sought to ensure the sustainability of the Versailles European order by ensuring a stable peace. V roce 1920 byla proto vytvořena Společnost národů, jež měla fungovat jako fórum, na němž měly národy mírovým způsobem urovnávat svoje spory. In 1920, therefore, the League of Nations was created to function as a forum for nations to settle their disputes peacefully. O pět let později byla sjednána smlouva z Locarna, v níž byla poskytnuta záruka německo-francouzské hranici, přičemž případné územní spory mezi Německem a jeho východními sousedy měly být řešeny arbitráží. Five years later, a Locarno agreement was negotiated, guaranteeing the German-French border, and any territorial disputes between Germany and its eastern neighbors were to be settled by arbitration. V roce 1928 byl uzavřen Briand-Kelloggův pakt, který zakazoval vedení útočné války. In 1928, the Briand-Kellogg Pact was concluded, which forbade the conduct of an offensive war.

Mírové snahy však byly mařeny obnoveným izolacionismem Spojených států a obzvláště rozmachem různých totalitních režimů, k čemuž výraznou měrou přispěla velká hospodářská krize, jež měla po roce 1929 devastující vliv na světové hospodářství. Ruská občanská válka vedla k vytvoření komunistického Sovětského svazu, v němž se po Leninově smrti v roce 1924 chopil moci Josif Stalin. The Russian Civil War led to the creation of the Communist Soviet Union, in which Joseph Stalin seized power after Lenin's death in 1924. Po pochodu na Řím v roce 1922 převzal vládu v Itálii Benito Mussolini, jenž zde vytvořil první fašistickou diktaturu. After marching on Rome in 1922, Benito Mussolini took over the government in Italy, creating the first fascist dictatorship there. Rostoucí vliv armády na císařskou vládu v Japonsku vedl zde k nastolení výbojného militaristického režimu. Po mukdenském incidentu obsadilo Japonsko v roce 1931 Mandžusko, které ustavilo svým loutkovým státem.