12. Průběh války, Řecko a Jugoslávie

Již od třicátých let směřoval Mussolini své velmocenské ambice na Balkánský poloostrov. Mussolini has been directing his superpower ambitions to the Balkans since the 1930s. V dubnu 1939 okupovala italská vojska Albánii, z níž 28. října 1940 zahájila překvapivý útok proti Řecku. In April 1939, Italian troops occupied Albania, from which on October 28, 1940 launched a surprise attack against Greece. [10] Ovšem ofenzíva špatně vybavených a nedostatečně motivovaných italských vojáků selhala sotva po několika dnech. [10] However, the offensive of ill-equipped and insufficiently motivated Italian soldiers failed after only a few days. Řekové přiměli italské agresory k přejití do defenzívy a vzápětí je zatlačili zpět do Albánie. The Greeks forced the Italian aggressors to go on the defensive and immediately pushed them back to Albania. Vzhledem k nebezpečí porážky svého spojence a z obav z britského zásahu, jenž by mohl ohrozit německou kontrolu rumunských ropných polí, vydal v prosinci Hitler pokyn k vypracování plánů tažení na Balkán (operace Marita). Due to the danger of defeating his ally and fears of British intervention, which could jeopardize German control of Romanian oil fields, Hitler instructed in December to draw up plans for a campaign in the Balkans (Operation Marita). Zároveň byla zahájena diplomatická ofenzíva, v jejímž rámci se na stranu mocností Osy přidaly Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. At the same time, a diplomatic offensive was launched, in which Romania, Hungary and Bulgaria joined the Axis powers. Na konci března 1941 se k Ose připojila i Jugoslávie, avšak protiněmecké demonstrace a puč jugoslávských leteckých důstojníků měl za následek vystoupení Jugoslávie z aliance. At the end of March 1941, Yugoslavia joined the Axis, but anti-German demonstrations and a coup by Yugoslav air officers resulted in Yugoslavia's withdrawal from the alliance.

6\\\\. dubna 1941 překročily německé divize z Rakouska, Rumunska a Bulharska hranice s Jugoslávií, souběžně Luftwaffe podnikla ničivý nálet na Bělehrad. April 1941, German divisions from Austria, Romania and Bulgaria crossed the border with Yugoslavia, while the Luftwaffe launched a devastating raid on Belgrade. Jugoslávská obrana byla brzy prolomena a už 10. dubna stanuly jednotky Wehrmachtu v chorvatském Záhřebu, kde byly uvítány jásajícími davy. The Yugoslav defense was soon breached, and as early as April 10, Wehrmacht troops were stationed in Zagreb, Croatia, where they were greeted by cheering crowds. Bělehrad dobyly německé pancéřové divize dva dny nato, pročež 17. dubna přijalo jugoslávské velení bezpodmínečnou kapitulaci. Poražená Jugoslávie byla rozdělena mezi vítězné státy a na jejích troskách byl vyhlášen chorvatský loutkový stát pod vedením Ustašovců. The defeated Yugoslavia was divided among the victorious states, and a Croatian puppet state led by the Ustashas was declared on its ruins. Řekové posílení britskými jednotkami, přesunutými ze severní Afriky, kladli Němcům houževnatější odpor. The Greeks, reinforced by British troops moved from North Africa, put up tenacious resistance from the Germans. Německý postup do vnitrozemí ztěžoval také nepříznivý hornatý terén. The German advance inland was also hampered by unfavorable mountainous terrain. Po překonání Metaxasovy linie padla 9. dubna do rukou Němců Soluň, takže téměř polovina řecké armády byla uvězněna ve východní Makedonii. After crossing the Metaxas line, Thessaloniki fell to the Germans on April 9, so that almost half of the Greek army was imprisoned in eastern Macedonia. Během dvou týdnů byli Řekové obklíčeni rovněž v Epiru. Within two weeks, the Greeks were also surrounded in Epirus. Britové se pokusili zadržet Němce u Thermopyl, avšak poté, co byla jejich obrana zdolána, zahájili obojživelnou evakuační operaci. The British tried to detain the Germans at Thermopylae, but after their defenses were defeated, they launched an amphibious evacuation operation. 27\. dubna vstoupily oddíly Wehrmachtu do Athén a na Peloponés, čímž bylo balkánské tažení ukončeno. 27 \\. In April, Wehrmacht troops entered Athens and the Peloponnese, ending the Balkan campaign. O necelý měsíc později, 20. května 1941, provedly německé vzdušné síly letecký výsadek na Krétu. Less than a month later, on May 20, 1941, the German Air Force conducted an air strike on Crete. Při tomto útoku však němečtí výsadkáři utrpěli těžké ztráty, přičemž nejprve nedokázali dobýt žádné letiště potřebné k zajištění příchodu posil a zásobování. However, the German paratroopers suffered heavy losses in the attack, initially failing to capture any of the airports needed to secure the arrival of reinforcements and supplies. Kvůli špatné koordinaci a komunikaci mezi jednotkami Commonwealthu a intenzivním útokům Luftwaffe se Němcům nakonec podařilo konsolidovat svoje pozice a vytlačit Spojence z ostrova. Due to poor coordination and communication between Commonwealth troops and intense Luftwaffe attacks, the Germans eventually managed to consolidate their positions and push the Allies off the island. Hitler nicméně do budoucna zakázal provádění jakýchkoli dalších výsadkových operací. However, Hitler banned any further airborne operations in the future.