×

Utilizziamo i cookies per contribuire a migliorare LingQ. Visitando il sito, acconsenti alla nostra politica dei cookie.


image

Pohádky (ženský hlas), 12. Jeníček a Mařenka, část 2

12. Jeníček a Mařenka, část 2

Jenže hrůza, až si děti pojezdily po schodech, marně se rozhlížely kolem dokola, kde je ten velký dům, před kterým měly zůstat a na tatínka čekat. Děti začaly běhat sem a tam, a dostaly strach, co s nimi bude ve velkém městě bez tatínka. Trvalo to už hrozně dlouho, začalo se dokonce stmívat a měly hlad.

Mařenka si vzpomněla na pohádku O perníkové chaloupce, a proto věděla, že ani kdyby takovou chaloupku objevila, nešla by si perníku naloupat! Ani do žádného domu by se neodvážila, co kdyby přece jen v něm bydlela nějaká městská ježibaba!

Děti byly velmi unavené a zoufalé. Jak najít tatínka?

Až Jeník si vzpomněl na to, co viděl v televizi, že na policii dovedou najít každého člověka ve svém počítači.

Tam jistě budou vědět o tatínkovi. Ale jak trefit na policii?

Nakonec se Jeník oslovil jednu paní, která moc nevypadala jako ježibaba, kde je policie. Paní jim ukázala dům na konci ulice. Děti došly až k domu a se strachem zaklepaly na velké dveře. Pán v uniformě jim otevřel, ony slušně pozdravily, a ptaly se, jestli v počítači nemají jejich tatínka, co se jim ztratil!

Pán v uniformě se zasmál a řekl jim, že v počítači mají jen lidi, kteří něco zlého provedli. Mají je v počítači proto, aby si ostatní lidé na ně dali pozor!

Že jejich tatínek asi nic zlého neprovedl, toho v počítači nemají.

Ale něco vymyslíme, nebojte se! Pán je zavedl do místnosti, kde dal jim napít a zeptal se, jak se jmenují, a kde bydlí!

A pak telefonoval! Ptal se svých kolegů z jiných policejních stanic, jestli někdo nehledá děti. Jak se Jeníčkovi a Mařence velmi ulevilo, když bylo slyšet tatínkův hlas v telefonu!

Za chvíli tatínek přišel. Taky měl o děti velký strach. Všichni poděkovali pánům na policii. Ti nakonec děti pochválili za to, že se s nikým cizím nedaly do řeči a přišly k nim.

Je mnoho zlých lidí, kteří by jim ublížili.

Pamatujte si děti, když jste nic zlého neprovedly, páni v policejních uniformách vám pomohou. Sice Jeníček a Mařenka neposlechli tatínka, to je také zlá věc, ale pro tentokrát jim to tatínek odpustil.

Však si to budou už pořádně pamatovat!

12. Jeníček a Mařenka, část 2 12. Hansel and Gretel, part 2 12. Hansel y Gretel, parte 2 12. Hansel et Gretel, partie 2

Jenže hrůza, až si děti pojezdily po schodech, marně se rozhlížely kolem dokola, kde je ten velký dům, před kterým měly zůstat a na tatínka čekat. Děti začaly běhat sem a tam, a dostaly strach, co s nimi bude ve velkém městě bez tatínka. Trvalo to už hrozně dlouho, začalo se dokonce stmívat a měly hlad.

Mařenka si vzpomněla na pohádku O perníkové chaloupce, a proto věděla, že ani kdyby takovou chaloupku objevila, nešla by si perníku naloupat! Ani do žádného domu by se neodvážila, co kdyby přece jen v něm bydlela nějaká městská ježibaba!

Děti byly velmi unavené a zoufalé. Jak najít tatínka?

Až Jeník si vzpomněl na to, co viděl v televizi, že na policii dovedou najít každého člověka ve svém počítači.

Tam jistě budou vědět o tatínkovi. Ale jak trefit na policii?

Nakonec se Jeník oslovil jednu paní, která moc nevypadala jako ježibaba, kde je policie. Paní jim ukázala dům na konci ulice. Děti došly až k domu a se strachem zaklepaly na velké dveře. Pán v uniformě jim otevřel, ony slušně pozdravily, a ptaly se, jestli v počítači nemají jejich tatínka, co se jim ztratil!

Pán v uniformě se zasmál a řekl jim, že v počítači mají jen lidi, kteří něco zlého provedli. Mají je v počítači proto, aby si ostatní lidé na ně dali pozor!

Že jejich tatínek asi nic zlého neprovedl, toho v počítači nemají.

Ale něco vymyslíme, nebojte se! Pán je zavedl do místnosti, kde dal jim napít a zeptal se, jak se jmenují, a kde bydlí!

A pak telefonoval! Ptal se svých kolegů z jiných policejních stanic, jestli někdo nehledá děti. Jak se Jeníčkovi a Mařence velmi ulevilo, když bylo slyšet tatínkův hlas v telefonu!

Za chvíli tatínek přišel. Taky měl o děti velký strach. Všichni poděkovali pánům na policii. Ti nakonec děti pochválili za to, že se s nikým cizím nedaly do řeči a přišly k nim.

Je mnoho zlých lidí, kteří by jim ublížili.

Pamatujte si děti, když jste nic zlého neprovedly, páni v policejních uniformách vám pomohou. Sice Jeníček a Mařenka neposlechli tatínka, to je také zlá věc, ale pro tentokrát jim to tatínek odpustil.

Však si to budou už pořádně pamatovat!