12. Co mi způsobila gramatika?

Když jsem přijel do Anglie, byl jsem nucen komunikovat denně - abych si zařídil různé věci ve škole, domluvil se se školitelem, co budu dělat apod. Tyto začátky byly těžké. Jelikož jsem byl ze školy zvyklý na učení se gramatiky, včetně vyjímek, šrotovalo mi to v hlavě. Nechtěl jsem mluvit s chybama, protože ve škole jsem byl vždy hodnocen dle chyb a byl jsem tedy nucen být "perfekcionista". To mi způsobilo přemýšlení o všem co řeknu. Prodleva mezi tím,co jsem chtěl říci a než jsem to řekl, byla celkem velká. Začal jsem dělat takový menší průzkum a četl si stránky o učení angličtiny po celém světě a na hodně stránkách se psalo, co učení gramatiky způsobuje a že je to špatná metoda učení se jazyka - přes gramatiku a memorizování slovíček. Dále jsem si přečetl o daleko efektivnějším způsobu učení jazyka, založeném na INPUTU, který nejprve musíte dostat do hlavy, abyste mohli porozumět danému jazyku a teprve pak začít komunikovat - již s jistým porozuměním jazyka. Začal jsem poslouchat nahrávky denně po několik hodin a vůbec se neučil nějakou gramatiku, ani neučil slovíčka po slovíčku. Když už, psal jsem si celé fráze a zrovna ty, co se mi hodily. Když jsem si chtěl například dobít kredit, tak jsem si zjistil různé způsoby, jak to říci. Je daleko efektivnější učit se ve frázích, než slovíčko po slovíčko, ale o tom až jiný článek, tento článek je o gramatice. Jistě, někdy se mi stávalo, že mě přepadly takové ty staré zvyky ze školy a začal jsem analyzovat angličtinu, ale když už to dělat, tak na názorných příkladech a né na teorii. Například, použití trpného rodu v angličtině. Napsal jsem jednu větu, a pak se jí snažil napsal ve všech možných časech trpného rodu. Udělejte si například časovou osu a přemýšlejte o tom, kdy se to stalo a aplikujte to na jednom příkladu. Je to daleko lepší než čtení si jen nějakých gramatických pouček, u kterých je možná jeden příklad. Ale o tom, jak se lehce naučit časy, o tom bude jiný článek. Každopádně chci říci, že je neefektivní studovat gramatické poučky - ty vymysleli jazykoví analytici, aby analyzovali jazyk, ale jazyk není od toho, aby byl analyzován, jazyk je od toho, aby byl používán. Když jsme byli děti, taky jsme uměli mluvit už předtím než jsme šli do školy a učili se tam v češtině gramatiku, učili jsme se totiž přirozeně - díky poslouchání FRÁZÍ (nikoli slovíček). Nyní po 8 měsících umím mluvit téměř plynule - asi tak jako v češtině. Respektive, i v češtině se musím někdy zamyslet nad tím,co chci říci, abych nepovídal nesmysly. Chtěl jsem tím říci, že nepotřebuji myslet nad tím,co chci říci v angličtině, protože mi TY FRÁZE naskakují do hlavy automaticky a můžu vézt konverzace ve stejném tempu jako bych vedl o daných tématech konverzaci v češtině. Jistě, dělám chyby a kdo ne? I rodilí mluvčí dělají chyby stále během konverzací i během psaní. NIKDO NENÍ DOKONALÝ A VY NIKDY DOKONALÍ V CIZÍM JAZYCE NEBUDETE - NEJTE DOKONALÍ ANI VE SVÉM VLASTNÍM JAZYCE, TAK PŘESTAŇTE MYSLET NA TO BÝT DOKONALÝ v cizím jazyce - psát a mluvit bez chyb. Když totiž na to budete myslet, způsobí vám to takové jakési obavy a vy se budete obávat mluvit s někým či i někde něco napsat, protože si budete říkat, že děláte spoustu chyb..ale víte co? Rodilí to i očekávají, že uděláte chyby. A za další...my všichni se učíme z vlastních chyb. Úspěšní lidi udělají ve své cestě za úspěchem plno chyb, než se stanou úspěšným. Díky jejich vlastním chybám totiž získají zkušenosti.

Závěr: 1) zapomeňte na učení se nějaké zbytečné gramatiky a učte se tak, jak jste se učili vlastní jazyk. 2) Nebuďte perfekcionisty, nikdy nebudete úplně perfektní.