17. Všechno je o přístupu, motivaci a správných metodách....

Nejprve začnu o tom, jak jsem kdysi chodíval do posilovny.

Byl jsem tenkrát v Praze na vysoké škole a začal jsem tam chodit do posilovny už jenom kvůli tomu, abych neseděl jen pořád na pokoji (což není zrovna moc dobrá motivace). Ze začátku jsem tam chodil s kámošem, ten to však po pár trénincích vzdal, a tak jsem tam chodil sám. Moc se mi nechtělo chodit tam sám, ale koupil jsem si pernamentku a bylo škoda jí nevyužít. Nejprve jsem cvičil jen tak. Bylo tam dost vypracovaných kulturistů - prostě jako z filmů. Já samozřejmě cvičil špatně, nevěděl jsem jak pořádně cvičit, ale nevěděl jsem o tom, že vlastně špatně cvičím, jinak bych cvičil jinak.Oni mi však pokaždé poradili - protože se prý na to nemohli dívat jak cvičím...že to je o ničem to moje cvičení, že akorát ztrácím čas. Radili mi i s jídelníčkem, protože to je samozřejmě i o tom. Jak mi takhle nějaký ten čas radili, začal jsem se zlepšovat víc a víc, začal jsem to hodně cejtit na sobě...moje svaly rostly. Začalo mě to strašně moc bavit a chodil jsem do posilovny každý den. Asi za 6 - 7 měsíců jsem přibral 14 kilogramů, a to jsem nebyl tlustý, ale fakt vypracovaný - měl jsem velká ramena, vypracovaný záda a hodně slušný bicáky a tricáky. Podařilo se mi za pouhých 7 měsíců to, co jiní dělají roky, protože: - jsem cvičil správně, - dodržoval jídelníček - což akumuluje nárůst svalů a dodání energie (kombinace proteinů a sacharidů s omezeným množstvím tuků), - cvičil jsem hodně pravidelně - takže tam byla velká efektivita, - dělal jsem to s ohromným nadšením, byl jsem cvičeními doslova posedlej.

Proč jsem uváděl tento příběh? Inu, to samé je s učením jazyků. Učil jsem se roky němčinu a angličtinu a bez výsledků. Když jsem si pak četl články jistých lidí - polyglotů a lingvistů (lidi, co dokázali hodně - stejně jako jsou kulturisti v kulturistice) a začal jsem se učit "správnými" způsoby , tak jsem byl za těch 7 měsíců (stejně jako když jsem tenkrát posiloval) schopen rozumět rodilým mluvčím a umět se vyjádřit. Jak jsem viděl už po krátké době, že se strašně moc zlepšuju, jako nikdy předtím, byl jsem motivovaný víc a víc, začalo mě to víc bavit a zlepšoval jsem se nehorázně moc. Je to téměř totožný příběh s tím posilováním, že?

Proč bych toho nikdy nedosáhl klasickými školními metodami? - nemůžu být motivovaný už jen z důvodu, že jsem doslova řízen - učitel vždy vybere: co mám dělat - co budu číst, co poslouchat a dokonce i v jakém množství; v učebnicích bývají jak přímo konkrétní články, tak i slovíčka, která se mám učit...proč? budu je potřebovat? nejsou zbytečná? jak je použiju v praxi? - není tam žádná efektivita, nějaké lekce ve škole můžou být maximálně 3 krát týdně, a to ještě přeháním, (kecičky typu - máte dělat doma na úkolech...hm, to můžu...ale proč dělat na něčem, co je tak nudné...proč nedělat to,co mě baví...v tom případě můžu pak dělat doma pořád a nepotřebuju žádné takové jazykové "NANIC" kurzy) - ve třídě je obvykle hodně žáků, a tak to musí být vedeno obecně...když je někdo o kousek pozadu, jeho problém (a když ne, tak ostatní musejí čekat, až to učitel tomu dotyčnému vysvětlí)...když je někdo naopak o kousek napřed, tak se nudí. Jelikož už jsem na to přišel, mám teď novou víru - mám víru v to, že dokážu cokoli. Nejsem teď vůbec vypracovaný, ale kdybych chtěl, je to otázka pár měsíců dostat se do formy. Stejně jako s jazykama - můžu se naučit tolik jazyků kolik jen chci. Jistě, člověk musí mít i čas....