Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1992, Komunistický režim 1948–1989, část 3

Komunistický režim 1948–1989, část 3

Hospodářská krize systému se projevila nutností zrušit 3. pětiletku v roce 1963.

Prezidentem se stal po krátké době Ludvík Svoboda. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ byly na rozkaz Moskvy rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“ ve středu 21. srpna 1968. Přes spontánní odpor obyvatelstva zejména k sovětským okupantům tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a většina dalších), po odvlečení do Moskvy, ustoupili nátlaku a okupaci schválili.

K 1. lednu 1969 bylo Československo přeměněno na federaci dvou formálně suverénních národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. Na protest proti okupaci obětovali svůj život 16. ledna 1969 Jan Palach a 25. února 1969 Jan Zajíc. S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ, který na pokyn z Moskvy vystřídal Alexandra Dubčeka, nastalo definitivně období normalizace. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“, vládu konformismu a "reálný socialismus" (lidově tzv. "socialismus s husí kůží"). Ideologicky nepohodlní lidé byli v té době opět odstraňováni z významných míst a stát dál ztrácel schopné lidi. Petiční akce Charta 77 poukazovala na porušování lidských práv v ČSSR a vyvolala hysterickou reakci režimu. První obětí režimního potlačování této (plně v mezích tehdejších zákonů vedené) akce se stal již v březnu 1977 český filozof Jan Patočka, poslední v roce 1988 Pavel Wonka, který 26. dubna za nejasných okolností zemřel ve vězení.

Komunistický režim 1948–1989, část 3 Das kommunistische Regime 1948-1989, Teil 3 The Communist Regime 1948-1989, part 3 El régimen comunista 1948-1989, parte 3 Il regime comunista 1948-1989, parte 3 O regime comunista 1948-1989, parte 3 Коммунистический режим 1948-1989, часть 3 Комуністичний режим 1948-1989, частина 3

Hospodářská krize systému se projevila nutností zrušit 3. pětiletku v roce 1963. Die wirtschaftliche Krise des Systems manifestierte sich in der Notwendigkeit, den dritten Fünfjahresplan 1963 abzuschaffen. The economic crisis of the system manifested itself in the need to abolish the 3rd Five-Year Plan in 1963.

Krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR a k Pražskému jaru v roce 1968, kdy se Antonín Novotný vzdává prezidentské i stranické funkce . Corta||||||||||||||||||||||||||||||| The short period of melting in the Soviet Union in the mid-1960s also led to liberation in the then Czechoslovak Socialist Republic and to the Prague Spring in 1968, when Antonín Novotný resigned as president and party.

Prezidentem se stal po krátké době Ludvík Svoboda. |||||periodo|| After a short time, Ludvík Svoboda became president. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ byly na rozkaz Moskvy rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“ ve středu 21. srpna 1968. Hopes for "socialism with a human face" were abruptly ended by an invasion of the Warsaw Pact states at Moscow's behest, officially called "fraternal international aid" on Wednesday, August 21, 1968. Přes spontánní odpor obyvatelstva zejména k sovětským okupantům tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a většina dalších), po odvlečení do Moskvy, ustoupili nátlaku a okupaci schválili. Trotz des spontanen Widerstands der Bevölkerung, insbesondere gegen die sowjetischen Besatzer, gaben die damaligen tschechoslowakischen Politiker (Alexander Dubček und die meisten anderen), nachdem sie nach Moskau gebracht worden waren, dem Druck nach und genehmigten die Besetzung. Despite the spontaneous opposition of the population, especially to the Soviet occupiers, the then Czechoslovak politicians (Alexander Dubček and most others), after being taken to Moscow, gave in to pressure and approved the occupation.

K 1. lednu 1969 bylo Československo přeměněno na federaci dvou formálně suverénních národních států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. On January 1, 1969, Czechoslovakia was transformed into a federation of two formally sovereign nation states, the Czech Socialist Republic and the Slovak Socialist Republic.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. In the period after 1968, the third wave of emigration left. Na protest proti okupaci obětovali svůj život 16. ledna 1969 Jan Palach a 25. února 1969 Jan Zajíc. Jan Palach and Jan Zajíc sacrificed their lives on January 16, 1969, and on February 25, 1969, in protest against the occupation. S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ, který na pokyn z Moskvy vystřídal Alexandra Dubčeka, nastalo definitivně období normalizace. Mit dem Amtsantritt von Gustáv Husák an der Spitze der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei, der Alexander Dubček auf Anweisung aus Moskau ablöste, begann schließlich die Zeit der Normalisierung. With the arrival of Gustav Husák at the head of the Communist Party, who replaced Alexander Dubček from Moscow, there was definitely a period of normalization. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“, vládu konformismu a "reálný socialismus" (lidově tzv. Die beiden folgenden Jahrzehnte werden als die Herrschaft der "Grauzone", die Herrschaft des Konformismus und des "realen Sozialismus" (im Volksmund "Realsozialismus" genannt) bezeichnet. The next two decades are referred to as the government of the "gray zone", the government of conformism and "real socialism". "socialismus s husí kůží"). "Sozialismus mit Gänsehaut"). "goosebumps socialism"). Ideologicky nepohodlní lidé byli v té době opět odstraňováni z významných míst a stát dál ztrácel schopné lidi. Damals wurden erneut ideologisch unbequeme Personen aus wichtigen Positionen entfernt und der Staat verlor weiterhin fähige Leute. Ideologically uncomfortable people were again removed from important places at that time, and the state continued to lose capable people. Petiční akce Charta 77 poukazovala na porušování lidských práv v ČSSR a vyvolala hysterickou reakci režimu. Die Petition der Charta 77 wies auf Menschenrechtsverletzungen in der Tschechoslowakischen Sozialistischen Republik hin und löste eine hysterische Reaktion des Regimes aus. The Charter 77 petition action pointed to human rights violations in the Czechoslovak Socialist Republic and provoked a hysterical reaction from the regime. První obětí režimního potlačování této (plně v mezích tehdejších zákonů vedené) akce se stal již v březnu 1977 český filozof Jan Patočka, poslední v roce 1988 Pavel Wonka, který 26. dubna za nejasných okolností zemřel ve vězení. Das erste Opfer der Unterdrückung dieser Aktion durch das Regime (die sich völlig im Rahmen der damaligen Gesetze bewegte) war der tschechische Philosoph Jan Patočka im März 1977, und das letzte im Jahr 1988 war Pavel Wonka, der am 26. April unter ungeklärten Umständen im Gefängnis starb. The first victim of the regime's suppression of this action (fully conducted within the limits of the then laws) was already in March 1977 the Czech philosopher Jan Patočka, the last in 1988 Pavel Wonka, who died in prison on April 26 under unclear circumstances.