Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1992, Mnichovská dohoda a druhá světová válka, 1938–1945, část 3

Mnichovská dohoda a druhá světová válka, 1938–1945, část 3

V důsledku rychlého postupu sovětských vojsk se 29. srpna 1944 představitelé Wermachtu rozhodli obsadit území Slovenského státu.

Tento krok vyvolal na středním Slovensku protifašistické povstání, které mělo za cíl zamezit obsazení slovenského území a pomoci tak postupu sovětské Rudé armády. V důsledku zdržení sovětské ofenzivy bylo povstání tvrdě potlačeno a celé slovenské území bylo obsazeno německou armádou. Povstalci se tak museli uchýlit k metodám partyzánského boje.

5. května 1945 propuklo v Praze povstání, které se rozšířilo na většinu území Protektorátu (Květnové povstání českého lidu). Cílem bylo co nejrychlejší osvobození českého území z německé nadvlády a minimalizace dalších válečných škod, zejména v oblasti průmyslu.Praze pomohla tzv. ROA generála Vlasova, když Americká armáda přítomná od 6. května 1945 v Plzni musela zastavit po překročení tzv. demarkační čáry v Rokycanech. Do Prahy v tyto dny dorazil pouze americký průzkumný oddíl, který musel vzít několik oddílů německých okupantů do zajetí a vrátit se s nimi zpět do Plzně. Po krutých bojích v Nuslích a na Pankráci byl v Praze 8. května již v podstatě klid. Následující den 9. května 1945 byla Praha osvobozena sovětskými vojsky (tehdy Rudou armádou), čímž de-facto skončila druhá světová válka v Evropě.

Mnichovská dohoda a druhá světová válka, 1938–1945, část 3 Мюнхенская|||||| Das Münchner Abkommen und der Zweite Weltkrieg, 1938-1945, Teil 3 The Munich Agreement and the Second World War, 1938-1945, part 3 El Acuerdo de Múnich y la Segunda Guerra Mundial, 1938-1945, 3ª parte L'Accordo di Monaco e la Seconda Guerra Mondiale, 1938-1945, parte 3 Het Verdrag van München en de Tweede Wereldoorlog, 1938-1945, deel 3 Мюнхенское соглашение и Вторая мировая война, 1938-1945, часть 3 Мюнхенська угода і Друга світова війна, 1938-1945, частина 3

V důsledku rychlého postupu sovětských vojsk se 29. srpna 1944 představitelé Wermachtu rozhodli obsadit území Slovenského státu. ||быстрого|продвижения||войск||||||занять||| |||||||||do exército||ocupar||| ||||||||representantes|||||| Aufgrund des raschen Vormarsches der sowjetischen Truppen beschloss die Wehrmacht am 29. August 1944, das Gebiet des slowakischen Staates zu besetzen. As a result of the rapid advance of Soviet troops, on August 29, 1944, the representatives of the Wehrmacht decided to occupy the territory of the Slovak state.

Tento krok vyvolal na středním Slovensku protifašistické povstání, které mělo za cíl zamezit obsazení slovenského území a pomoci tak postupu sovětské Rudé armády. Этот||вызвал|на|среднем Словакии|||||||||||||||||| ||||centro||antifascista|||||||||||||||| This step provoked an anti-fascist uprising in central Slovakia, the aim of which was to prevent the occupation of Slovak territory and thus help the advance of the Soviet Red Army. V důsledku zdržení sovětské ofenzivy bylo povstání tvrdě potlačeno a celé slovenské území bylo obsazeno německou armádou. As a result of the delay in the Soviet offensive, the uprising was severely suppressed and the entire Slovak territory was occupied by the German army. Povstalci se tak museli uchýlit k metodám partyzánského boje. The insurgents thus had to resort to methods of guerrilla warfare.

5. května 1945 propuklo v Praze povstání, které se rozšířilo na většinu území Protektorátu (Květnové povstání českého lidu). Am 5. Mai 1945 brach in Prag ein Aufstand aus, der sich auf den größten Teil des Protektorats ausbreitete (der Mai-Aufstand des tschechischen Volkes). On May 5, 1945, an uprising broke out in Prague, which spread to most of the Protectorate (the May Uprising of the Czech People). Cílem bylo co nejrychlejší osvobození českého území z německé nadvlády a minimalizace dalších válečných škod, zejména v oblasti průmyslu.Praze pomohla tzv. The aim was to free the Czech territory from German rule as quickly as possible and to minimize further war damage, especially in the field of industry. ROA generála Vlasova, když Americká armáda přítomná od 6. května 1945 v Plzni musela zastavit po překročení tzv. ROA||General Vlasov||||||||||||limite de| General Vlasovs ROA, als die seit dem 6. Mai 1945 in Pilsen anwesende amerikanische Armee nach dem Überschreiten der sogenannten. ROA of General Vlasov, when the US Army present since May 6, 1945 in Pilsen had to stop after crossing the so-called demarkační čáry v Rokycanech. demarcação|||Rokycany Entfestigungslinien in Rokycany. demarcation lines in Rokycany. Do Prahy v tyto dny dorazil pouze americký průzkumný oddíl, který musel vzít několik oddílů německých okupantů do zajetí a vrátit se s nimi zpět do Plzně. |||||||||||||vários|||ocupantes alemães||cativeiro||||||de volta|| In diesen Tagen erreichte nur eine amerikanische Erkundungseinheit Prag, die mehrere Einheiten deutscher Besatzer gefangen nehmen musste und mit ihnen nach Pilsen zurückkehren musste. These days, only the American reconnaissance unit arrived in Prague, which had to capture several divisions of the German occupiers and return to Pilsen with them. Po krutých bojích v Nuslích a na Pankráci byl v Praze 8. května již v podstatě klid. ||||Nusle|||Pankráci|||||||essencialmente| Nach heftigen Kämpfen in Nusle und auf dem Pankrác in Prag herrschte am 8. Mai im Grunde bereits Ruhe. After fierce fighting in Nusle and Pankrác, Prague on May 8 was basically calm. Následující den 9. května 1945 byla Praha osvobozena sovětskými vojsky (tehdy Rudou armádou), čímž de-facto skončila druhá světová válka v Evropě. Am darauffolgenden Tag, dem 9. Mai 1945, wurde Prag von sowjetischen Truppen (damals Rote Armee) befreit, was de facto das Ende des Zweiten Weltkriegs in Europa bedeutete. The next day, May 9, 1945, Prague was liberated by Soviet troops (then the Red Army), de facto ending World War II in Europe.