×

We gebruiken cookies om LingQ beter te maken. Als u de website bezoekt, gaat u akkoord met onze cookiebeleid.


image

Václav Havel, Život Václava Havla, Havel - Československý prezident

Život Václava Havla, Havel - Československý prezident

V prvním funkčním období, jež trvalo půl roku, tedy do prvních svobodných voleb, byl Václav Havel na vrcholu své moci; Komunistická strana byla v hluboké defenzivě a nová demokratická politická scéna se ještě neustálila. Některá Havlova rozhodnutí z tohoto období jsou dodnes kontroverzní, například mimořádně rozsáhlá amnestie. Z vězení byla počátkem roku 1990 propuštěna řada zločinců, z nichž mnozí brzy pokračovali v páchání závažné trestné činnosti, a po amnestii následovala také vězeňská vzpoura v Leopoldově. Václav Havel nikdy neprosazoval radikální zúčtování s přisluhovači komunistického režimu. Splnil však svůj hlavní úkol, přípravu svobodných voleb a budování základů demokratické společnosti. Řadou projevů i symbolických aktů dodával občanům sebevědomí a zároveň nezakrýval obtížnost situace. Známým se v tomto smyslu stal jeho první novoroční prezidentský projev z 1. ledna 1990.

Podruhé byl Václav Havel zvolen prezidentem 5. července 1990 již svobodně zvoleným Federálním shromážděním, v němž nyní převažovali zástupci Občanského fóra a Verejnosti proti násiliu. Na politické scéně se objevily nové silné osobnosti, konkurující Havlovi a jeho přívržencům; především Václav Klaus v Česku a Vladimír Mečiar na Slovensku přispěli k formování nového stranického systému a dokázali získat masovou podporu. Tzv. pomlčková válka o pojmenování společného státu ukázala rychle rostoucí napětí mezi oběma republikami federace. To bylo ještě umocňováno jak odlišnou politickou orientací slovenské a české reprezentace, tak i nepružným ústavním rámcem federace, který po odstranění komunistického diktátu vůči parlamentům již nedokázal správně fungovat. Václav Havel se postavil jednoznačně na stranu zachování společného státu. Volební období počínající rokem 1990 bylo koncipováno jako zkrácené; ve volbách 1992 zvítězila v Česku Klausova pravicová Občanská demokratická strana (ODS) a na Slovensku Mečiarovo nacionalistické Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), zatímco Havlovi blízké strany, jako Občanské hnutí, propadly. Rozpadu společného státu nezabránilo ani hlasování federálního shromáždění o Československu jako Unii (na popud Miloše Zemana), jehož výsledek byl oběma stranami ignorován. Václav Havel odstoupil z prezidentského úřadu tři měsíce před vypršením mandátu 20. července 1992 poté, co nebyl Federálním shromážděním zvolen na další funkční období a bylo jasné, že konec Československa je nevyhnutelný. Pak se na několik měsíců stáhl z veřejného života.

Přes tento zásadní vnitropolitický neúspěch se Havlovi jako prezidentu podařilo Československo úspěšně vrátit do mezinárodní politiky a přispět k jeho západní orientaci. Nadstandardní vztahy se Západem ukazují i státní návštěvy z té doby: již roku 1990 Československo navštívili papež Jan Pavel II. i prezident USA George Bush. Ještě důležitější bylo vymanění se z vlivu Sovětského svazu, symbolizované odchodem sovětských vojenských posádek a zánikem politických struktur sovětského bloku. Stát pod Havlovým vedením pracoval na získání členství v západních organizacích a podílel se na vzniku nových regionálních vztahů, zejména Visegrádské skupiny.

Život Václava Havla, Havel - Československý prezident ||||Czechoslovak| Leben von Václav Havel, Havel - Tschechoslowakischer Präsident Life of Václav Havel, Havel - Czechoslovak President Vie de Václav Havel, Havel - Président tchécoslovaque

V prvním funkčním období, jež trvalo půl roku, tedy do prvních svobodných voleb, byl Václav Havel na vrcholu své moci; Komunistická strana byla v hluboké defenzivě a nová demokratická politická scéna se ještě neustálila. ||functional||which|"lasted"|||||||||Václav Havel||at the height|||||Communist Party||||on the defensive|||democratic|||||settled down yet Některá Havlova rozhodnutí z tohoto období jsou dodnes kontroverzní, například mimořádně rozsáhlá amnestie. |Havel's|decisions|||||to this day|controversial||exceptionally|extensive|extensive amnesty Z vězení byla počátkem roku 1990 propuštěna řada zločinců, z nichž mnozí brzy pokračovali v páchání závažné trestné činnosti, a po amnestii následovala také vězeňská vzpoura v Leopoldově. |prison||beginning of||released||criminals|||||continued||||||||the amnesty|"followed"||prison|prison riot||in Leopoldov prison Václav Havel nikdy neprosazoval radikální zúčtování s přisluhovači komunistického režimu. |||"did not advocate"||reckoning||collaborators of the regime|| Splnil však svůj hlavní úkol, přípravu svobodných voleb a budování základů demokratické společnosti. Fulfilled|however|||task|preparation of||||building|foundations|| Řadou projevů i symbolických aktů dodával občanům sebevědomí a zároveň nezakrýval obtížnost situace. "Series"|speeches|||acts|"gave"|citizens|self-confidence||at the same time|did not hide|difficulty of situation| Známým se v tomto smyslu stal jeho první novoroční prezidentský projev z 1. ledna 1990. "Well-known"||||||||New Year's|presidential|speech||January

Podruhé byl Václav Havel zvolen prezidentem 5. července 1990 již svobodně zvoleným Federálním shromážděním, v němž nyní převažovali zástupci Občanského fóra a Verejnosti proti násiliu. For the second time||||elected||July|||freely elected|Federal|Federal Assembly||||"prevailed"||Civic|Civic Forum||Public Against Violence||against violence Na politické scéně se objevily nové silné osobnosti, konkurující Havlovi a jeho přívržencům; především Václav Klaus v Česku a Vladimír Mečiar na Slovensku přispěli k formování nového stranického systému a dokázali získat masovou podporu. ||||appeared|||personalities||to Havel|||followers|primarily||Václav Klaus|||||Vladimír Mečiar|||contributed to forming||shaping||party-based|||managed to||massive| Tzv. pomlčková válka o pojmenování společného státu ukázala rychle rostoucí napětí mezi oběma republikami federace. hyphen war|||naming of|common|||||tension||both|| To bylo ještě umocňováno jak odlišnou politickou orientací slovenské a české reprezentace, tak i nepružným ústavním rámcem federace, který po odstranění komunistického diktátu vůči parlamentům již nedokázal správně fungovat. ||"further"|exacerbated by||"different"||political orientation|Slovak|||political leadership|||rigid|constitutional|framework of the||||removal||dictatorship|towards|parliaments||could not|correctly|function properly Václav Havel se postavil jednoznačně na stranu zachování společného státu. |||||||preservation|common| Volební období počínající rokem 1990 bylo koncipováno jako zkrácené; ve volbách 1992 zvítězila v Česku Klausova pravicová Občanská demokratická strana (ODS) a na Slovensku Mečiarovo nacionalistické Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), zatímco Havlovi blízké strany, jako Občanské hnutí, propadly. ||beginning|||conceived||shortened|||"won"|||Klaus's|right-wing|Civic|||||||Mečiar's|nationalist|||||Movement for a Democratic Slovakia||||||Civic||failed to succeed Rozpadu společného státu nezabránilo ani hlasování federálního shromáždění o Československu jako Unii (na popud Miloše Zemana), jehož výsledek byl oběma stranami ignorován. |||did not prevent||||federal assembly||||||at the instigation|Miloš Zeman|||result||both|both sides|ignored by both Václav Havel odstoupil z prezidentského úřadu tři měsíce před vypršením mandátu 20. července 1992 poté, co nebyl Federálním shromážděním zvolen na další funkční období a bylo jasné, že konec Československa je nevyhnutelný. ||resigned|||||||expiration|||||||Federal Assembly|elected|||||||||||| Pak se na několik měsíců stáhl z veřejného života. |||||withdrew||public life|

Přes tento zásadní vnitropolitický neúspěch se Havlovi jako prezidentu podařilo Československo úspěšně vrátit do mezinárodní politiky a přispět k jeho západní orientaci. ||crucial|domestic political||||||managed to|||||||||||| Nadstandardní vztahy se Západem ukazují i státní návštěvy z té doby: již roku 1990 Československo navštívili papež Jan Pavel II. Exceptional|relations||||||state visits|||||||"visited"|Pope||| i prezident USA George Bush. ||||Bush Ještě důležitější bylo vymanění se z vlivu Sovětského svazu, symbolizované odchodem sovětských vojenských posádek a zánikem politických struktur sovětského bloku. |"more important"||"liberation"||||Soviet|Soviet Union|"symbolized by"||Soviet||military garrisons||collapse|||| Stát pod Havlovým vedením pracoval na získání členství v západních organizacích a podílel se na vzniku nových regionálních vztahů, zejména Visegrádské skupiny. ||||||"gaining"||||organizations||participated|||formation||regional|relationships|especially|Visegrád Group|