55. Konverzace při učení se jazyků, 4.8.2015
Zdrávím vás, vážení uživatelé LingQu. Dnes je již 4. srpna 2015. Je to další den vlastně, co jsem na dovolené v tomto letním měsíci a dnes bych vám třeba něco řekl o učení se jazyků pomocí konverzací.
Já bych k tomu řekl asi toto – já rád komunikuju s lidma, né teda v češtině, to moc ne, ale právě v cizích jazycích rád komunikuju s lidma. Já jsem to měl rozdílný třeba v angličtině, ale to nemůžu brát v potaz, protože to je jinej případ, protože já když jsem třeba přijel do Anglie, tak jsem vlastně anglicky neuměl a tam jsem vlastně i hledal nějakou metodu nebo způsob jak se vlastně ty jazyky učit. Ten způsob jsem našel, ale až po dlouhém hledání a zkoušení různých metodik a způsobů a vesměs pak mě jazyky začaly bavit. A jen co jsem pak měl dostatečnou slovní zásobu, jsem začal mít konverzace s lidma. A to mě právě právě ty jazyky začaly bavit o to víc, protože jsem ten jazyk mohl využít v praxi. Protože proč se jazyk učím? Učím se to proto, abych ho mohl použít, protože jazyk je vlastně prostě nástroj pro dorozumívání se s lidmi z jiného státu, z jiné země a právě to mě úplně fascinuje, když člověk ten jazyk umí natolik, aby se mohl s tím jazykem dorozumět, aby prostě rozuměl tomu, co mu ten druhej říká a aby mohl vlastně i v hlavě automaticky přeložit a rovnou říct, co má na jazyku v tom daným jazyce. Takže to je úplně super věc. V angličtině to bylo jiné, tam jsem začal mluvit vlastně od doby, když jsem měl dostatečnou slovní zásobu a vlastně v němčině to bylo taky tak. Jenomže němčina, to je jinej příběh, protože německy jsem se učil na střední, na základce, takže tam už jsem i nějakou slovní zásobu měl. Ale chtěl bych mluvit o španělštině. Ve španělštině, tam jsem vlastně začal po nějaké době úplně od začátku a tam jsem vlastně začal mít konverzace s jedním Němcem a to i když jsem neměl skoro žádnou slovní zásobu. A vlastně na základě těch konverzací jsme se oba zlepšovali a zlepšovali. Takže ty konverzace mě s ním i bavili a vlastně ze začátku to bylo takové, když jsme si chtěli něco říct, tak jsme si to překládali pomocí googlu – pomocí překladače na googlu. Tak probíhaly naše konverzace. Viděli jsme jak se úplně zlepšujeme konverzace za konverzací jo, takže to bylo úplně super. A hlavně to je prostě něco jiného než se učit prostě doma z jakýkoliv materiálů a než se učit s někým, koho to baví prostě ten jazyk. Vy se ten jazyk učíte a učíte se ho s někým, koho to baví vlastně stejně jako vás jo, takže to je úplně něco jiného. Takže já bych třeba neřekl, že je špatně nebo dobře, že se někdo začne učit jazyk od prvního dne mluvením – jako to dělá třeba Benny Lewis. To není špatně nebo dobře. To je prostě pro toho člověka, když ho to baví, tak je to jedině dobře, protože jeho osobně to baví, on se tak rád učí jazyky, tak proč ne. Ale jako aby to druzí hodnotili, že tohle je špatně, to mi to nepřijde jakoby fér. Stejně jako by mohl hodnotit on, že jiní čekají třeba roky, než začnou mluvit. Je to dobře nebo špatně? No je to dobře pro ty lidi, co mají tuhle metodiku. Tak nechtějí mluvit dřív, tak nemluvěj. Ale třeba pro jiné lidi to moc dobré není, protože né každej se dokáže učit jazyk takovou dobu, aníž by ho používal jo. Já když se učím jazyk, tak taky ho rád použiju a né abych čekal prostě roky než ho použiju. Mně by to i přestalo samotného bavit učit se ten jazyk. Já se přeci učím ten jazyk proto, abych ten jazyk používal a né proto, abych já nevím co jo….já v tom nevidím pak jinej smysl. Jako to abych rozuměl něčemu na internetu, to je hezký, ale já se učím ten jazyk hlavně proto, abych ho mohl použít, abych se mohl dorozumět s ostatními lidmi a né z žádného jiného důvodu. No a z toho vlastně vyplývá, že záleží vlastně jak na člověku, tak na jeho cílech, které má pro ten daný jazyk. Třeba někdo má cíle takové, že mu stačí, když prostě si bude číst knihy, ale někdo jiný se chce zase dorozumívat s lidmi. A co je dobře nebo špatně? To je těžký hodnotit, že jo. Každej má přeci jiné cíle, jinou motivaci a všechno. Takže já osobně rád mívám konverzace v jazycích, které se učím a jak jsem říkal, třeba španělštinu, jsem vlastně začal mít konverzace klidně ode dne 1, když to tak řeknu – když jsem vlastně neznal skoro žádná slovíčka a docela mě to bavilo jo a docela jsem viděl velké zlepšení. Za 1 měsíc takového procvičování jsem se zlepšil úplně hodně jo v porovnání s tím jak by sem se zlepšil, kdybych se učil jinou metodikou. A prostě mohl jsem ten jazyk použít v praxi a mohl jsem vlastně rozumět tomu slovu, když jsem ho slyšel, mohl jsem ho já i vyslovit jo, což je úplně super. Takže rozhodně musím doporučit, zkuste to, ale když vám to nebude vyhovovat, tak prostě počkejte do doby, než se budete cejtit na to, abyste mohli mít konverzace. Je to jen o těch pocitech jo. Vůbec se do ničeho nenuťte. Když prostě nebudete chtít, tak ty konverzace nemějte, ale na nikoho nedejte v tom smyslu, aby vám radil kdy začít nebo nezačít. To je čistě o těch pocitech, o tom jak to cítíte vy. Nic není špatně jo, tam jde jenom o to, co vyhovuje čistě vám.
Tak to je všechno, co bych chtěl teďka říct. Díky za vaší přízeň a mějte se fajn a čau čau.
