#Nezletilí kritici mají tipy na čtení pro děti
Ahoj, jmenuji se Marika a je mi 14. Chtěla bych vám představit knížku "Ranařky".
Je to o Viviane, která chodí na střední a už toho má dost, že v té škole mají kluci protekci od ředitele a rozhodne se rozpoutat malou holčičí revoluci, aby kluci neposílali holky k plotně a nedělali z nich méněcenný lidi. Viviane se rozhodne udělat takovýhle časopis, který pojmenuje Ranařky. Tam holky nabádá, aby dělaly malé kroky k tomu, aby se poznaly ty, které kluci štvou. Chodí třeba do školy v županu, aby ukázaly, že jim vadí, že musí regulovat co si oblékají. Hrozně se mi líbí, že hlavní hrdinka je úplně normální holka, co bydlí v zapadákově někde v Americe. Rozhodne se, že má dost toho, jak na škole žije. Ahoj já jsem Rosaria, toto je poslední díl čtyřdílné série "Projít zrcadlem" od spisovatelky Christelle Dabos. Je o Archách, kusech země volně vznášejících se ve vzduchu. Na každé Arše jsou obyvatelé, kteří mají svou vlastní rodinnou schopnost, je to vždycky originální schopnost a nepotřebují žádné hůlky, prostě je mají už od narození. Kniha se mi líbila hlavně kvůli své spletitosti a originalitě, která mě opravdu hodně překvapila. Protože mám rada série, tak jsem jich přečetla hodně, ale tahle je úplně nejlepší. Doporučila bych ji teenagerům a klidně i dospělým, protože by je mohla zaujmout jako mě. A je to taky moc chytře napsaný a vymyšlený, což se mi strašně líbilo. Já jsem Máša a přečetla jsem knížku Jefferson, která vás naučí, jak třeba poznat v nějaký špatný době kamarády, a tak. Knížka je pro kluky i pro holky. Je v ní zvířecí svět a lidský svět. A jsou tam nějaký věci, co by jako to lidstvo mohlo změnit v tom svém světě. Jefferson ze zvířecího světa jde do lidského světa. Nejvíc se mi na tom líbily kresby. Ahoj já jsem Mykola a rád bych vám představil knížku jménem Nervy od spisovatelky Rainy Telgemeierové, která napsala hodně podobných komiksů, které jsem taky četl a přišlo mi, že byly také zábavné. Tahle knížka hodně popisuje její život a popisuje její nervy a celý průběh stresů a nervů ze všeho. Začíná to tím, že se něčeho začíná bát ke a končí tak, že už se toho nebojí a snaží se to překonat. A podle mě hodně lidí tohle nedokáže pochopit, že musí ty věci překročit a nemůže se jim neustále vyhýbat. Tato knížka je rozhodně spíš pro starší. Přijde mi, že mladší by to nepochopili, i když má tam hodně obrázků. Mohli by něco nechápat, což je těch knížkách od Rainy hodně důležité. Taky bych připomenul že tyto knížky jsou všechny podle jejích reálných zážitků, takže mi přijde dobré si přečíst všechny a potom z nich vydedukovat něco, co vás třeba zajímá. Rozhodně bych je doporučil holkám i klukům. Já se jmenuju Vašek a přečetl jsem knížku, která se jmenuje Řeka, která teče pozpátku. Knížka se mi moc líbila, protože má napínavý děj, ale i hezký ilustrace. Knížku by jsem doporučil holkám i klukům, protože je to jeden příběh z pohledu dvou lidí První je Tomek a druhá je Hannah. Ti se spolu vydají hledat vodu řeky Kžar, což je řeka, která teče pozpátku. Aby Hannah zachránila svojí pěnkavičku. Jmenuju se Kryštof Juza. Tahle knížka jmenuje Transport za věčnost, je od Františka Tichého, který je vnukem autora dopisu, podle kterého je tahle knížka napsaná. V knížce se vypráví o přátelích. Někteří jsou židovského vyznání. Píše se tam, jak byli Židé pořád víc a víc utlačováni. Od nošení žluté hvězdy na kabátě až do transportu do ghett. A ti přátelé si navzájem pomáhali a někteří začali nosit žluté hvězdy kvůli tomu, aby spolu mohli trávit více času. Když je odvezli do ghetta, tak za nima chodili, tajně, a někteří tam i tajně byli docela dlouho. Knížka se mi líbila kvůli tomu, že jsem se dokázal ztotožnit s hlavní postavou i ostatními. Byli v mém věku. Bylo to i pěkně napsané, byly tam i staré výrazy, které mám v knížkách rád.
