×

我们使用cookies帮助改善LingQ。通过浏览本网站,表示你同意我们的 cookie 政策.


image

Václav Havel, Život Václava Havla, Havel - Český prezident

Život Václava Havla, Havel - Český prezident

Po vzniku samostatného českého státu se Václav Havel stal jeho prvním prezidentem a zůstal v této funkci dvě funkční období, tedy maximální ústavou povolenou dobu. Poprvé byl zvolen 26. ledna 1993, podruhé 20. ledna 1998. Svou funkci opustil 2. února 2003 a jeho nástupcem se stal Václav Klaus.

Za jeho prezidentství se Česká republika stala v roce 1999 členem Severoatlantické aliance (NATO) a do závěrečné fáze pokročilo přijímání za člena Evropské unie, kam bylo Česko přijato roku 2004. Tím se v zásadě naplnilo heslo Sametové revoluce „Zpátky do Evropy“ a Česká republika se integrovala do nejdůležitějších politických struktur Západu. Václav Havel mohl díky své prestiži působit na západní veřejné mínění i politické elity ve prospěch zapojení Česka a ostatních středoevropských států. Zvláštní pozornost věnoval česko-německým vztahům, poškozeným druhou světovou válkou a jejími následky. Česko-německá deklarace z roku 1997, v níž se obě strany omluvily za vzájemně způsobené bezpráví a deklarovaly společné demokratické hodnoty, byla vyvrcholením tohoto směru zahraniční politiky.

Jako spojenec USA podporoval Václav Havel politiku Washingtonu a NATO včetně vojenských operací jako bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999 a útok na Afghánistán roku 2001.

Vnitropoliticky se Václav Havel opíral o menší středové strany a často se projevovalo napětí mezi ním a pravicí (ODS, SPR-RSČ). V době vnitropolitické krize a rozštěpení ODS roku 1997 Havel podpořil protiklausovské křídlo, z něhož vzešla Unie svobody, a poloúřednickou vládu Josefa Tošovského sestavil bez účasti Václava Klause. Nesoulad mezi prezidentem a předsedou ODS byl pak zřetelný až do konce Havlova funkčního období.

Veřejnost od půlky devadesátých let ostře sledovala i Havlův soukromý život: úmrtí manželky Olgy 27. ledna 1996; vážné nemoci, které prezidenta několikrát ohrožovaly na životě; nový sňatek s herečkou Dagmar Veškrnovou 4. ledna 1997; spory se švagrovou Dagmar o Palác Lucerna a Barrandovské terasy, restituované rodinné dědictví, jehož část Václav Havel prodal společnosti Chemapol Group.

Václav Havel se s podporou obou svých manželek věnoval i charitativní činnosti. Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, do které vložil 50 milionů korun, působí především v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Nadace Forum 2000 pořádá od roku 1997 v Praze každoroční setkání významných osobností z celého světa.

Život Václava Havla, Havel - Český prezident Life of Václav Havel, Havel - Czech President Życie Václava Havla, Havel - prezydent Czech

Po vzniku samostatného českého státu se Václav Havel stal jeho prvním prezidentem a zůstal v této funkci dvě funkční období, tedy maximální ústavou povolenou dobu. |of the establishment|independent|||||||||||remained|||||||||by the constitution|allowed by constitution| Poprvé byl zvolen 26. ledna 1993, podruhé 20. ledna 1998. ||elected|January|"for the second time"|January Svou funkci opustil 2. února 2003 a jeho nástupcem se stal Václav Klaus. |||February|||||||

Za jeho prezidentství se Česká republika stala v roce 1999 členem Severoatlantické aliance (NATO) a do závěrečné fáze pokročilo přijímání za člena Evropské unie, kam bylo Česko přijato roku 2004. ||presidency|||||||||||||final||advanced to final|acceptance as a member||||||||admitted| Tím se v zásadě naplnilo heslo Sametové revoluce „Zpátky do Evropy“ a Česká republika se integrovala do nejdůležitějších politických struktur Západu. |||"in essence"|fulfilled|slogan|Velvet||"Back"|||||||integrated itself into||most important||political structures| Václav Havel mohl díky své prestiži působit na západní veřejné mínění i politické elity ve prospěch zapojení Česka a ostatních středoevropských států. |||||prestige|influence|||public|public opinion|||||in favor of|involvement||||Central European| Thanks to his prestige, Václav Havel was able to influence Western public opinion and the political elite in favor of the involvement of the Czech Republic and other Central European states. Zvláštní pozornost věnoval česko-německým vztahům, poškozeným druhou světovou válkou a jejími následky. |special attention|paid attention to||German|relations|damaged by|||||"its"| He paid special attention to Czech-German relations, damaged by the Second World War and its consequences. Česko-německá deklarace z roku 1997, v níž se obě strany omluvily za vzájemně způsobené bezpráví a deklarovaly společné demokratické hodnoty, byla vyvrcholením tohoto směru zahraniční politiky. ||declaration||||||||apologized||mutually|caused by|injustice||declared|||values||culmination||direction|| The Czech-German declaration from 1997, in which both sides apologized for the injustice caused to each other and declared common democratic values, was the culmination of this direction of foreign policy.

Jako spojenec USA podporoval Václav Havel politiku Washingtonu a NATO včetně vojenských operací jako bylo bombardování Jugoslávie v roce 1999 a útok na Afghánistán roku 2001. |||supported|||||||including||||||Yugoslavia||||||Afghanistan| As an ally of the USA, Václav Havel supported the policies of Washington and NATO, including military operations such as the bombing of Yugoslavia in 1999 and the attack on Afghanistan in 2001.

Vnitropoliticky se Václav Havel opíral o menší středové strany a často se projevovalo napětí mezi ním a pravicí (ODS, SPR-RSČ). Domestically||||relied on|||centrist|||||manifested|tension||||the right-wing||Association for the Republic|Association for the Republic Internally, Václav Havel relied on smaller centrist parties, and the tension between him and the right (ODS, SPR-RSČ) often manifested itself. V době vnitropolitické krize a rozštěpení ODS roku 1997 Havel podpořil protiklausovské křídlo, z něhož vzešla Unie svobody, a poloúřednickou vládu Josefa Tošovského sestavil bez účasti Václava Klause. ||domestic political|||split||||supported|anti-Klaus|faction|||"emerged from"||||semi-official|||Tošovský's|put together|||| Nesoulad mezi prezidentem a předsedou ODS byl pak zřetelný až do konce Havlova funkčního období. Discord||||||||clearly visible|||||term of office|

Veřejnost od půlky devadesátých let ostře sledovala i Havlův soukromý život: úmrtí manželky Olgy 27. ledna 1996; vážné nemoci, které prezidenta několikrát ohrožovaly na životě; nový sňatek s herečkou Dagmar Veškrnovou 4. ledna 1997; spory se švagrovou Dagmar o Palác Lucerna a Barrandovské terasy, restituované rodinné dědictví, jehož část Václav Havel prodal společnosti Chemapol Group. The public||mid-|nineties|||watched closely||Havel's|private||||Olga's|January|serious|illnesses|||several times|threatened||||marriage||actress||Veškrnová||||sister-in-law|||Palace Lucerna|Lucerna Palace||Barrandov terraces|terraces|restituted||inheritance|||||||Chemapol Group| Since the mid-nineties, the public has closely followed Havel's private life as well: the death of his wife Olga on January 27, 1996; serious illnesses that threatened the president's life several times; new marriage with actress Dagmar Veškrnová on January 4, 1997; disputes with his sister-in-law Dagmar over the Lucerna Palace and the Barrandovské terraces, the restituted family heritage, part of which Václav Havel sold to the Chemapol Group.

Václav Havel se s podporou obou svých manželek věnoval i charitativní činnosti. ||||with the support|||wives|devoted himself to||charitable|charitable activities With the support of both his wives, Václav Havel was also involved in charitable activities. Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, do které vložil 50 milionů korun, působí především v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní. Foundation||||of the Havels||||invested|||operates|primarily||||health care|educational|| Nadace Forum 2000 pořádá od roku 1997 v Praze každoroční setkání významných osobností z celého světa. Foundation|Forum|organizes|||||annual||prominent|||| Since 1997, the Forum 2000 Foundation has been organizing an annual meeting of important personalities from around the world in Prague.