The Water of Life Voda života El agua de la vida

Cuentos Populars Catalans, per lo Dr. D. Francisco de S. Maspous y Labros. Barcelona, 1885.

Three brothers and one sister lived together in a small cottage, and they loved one another dearly. Tři bratři a jedna sestra žili společně v malém domku a měli se velmi rádi. One day the eldest brother, who had never done anything but amuse himself from sunrise to sunset, said to the rest, 'Let us all work hard, and perhaps we shall grow rich, and be able to build ourselves a palace.' Jednoho dne řekl nejstarší bratr, který nikdy nedělal nic jiného, než že se bavil od východu do západu slunce, ostatním: "Pojďme všichni tvrdě pracovat a možná zbohatneme a budeme si moci postavit palác. And his brothers and sister answered joyfully, 'Yes, we will all work!' A jeho bratři a sestry radostně odpověděli: "Ano, všichni budeme pracovat! So they fell to working with all their might, till at last they became rich, and were able to build themselves a beautiful palace; and everyone came from miles round to see its wonders, and to say how splendid it was. A tak se dali do práce ze všech sil, až nakonec zbohatli a mohli si postavit nádherný palác, na který se sjížděli všichni z mnoha kilometrů, aby si prohlédli jeho krásy a řekli si, jak je nádherný. No one thought of finding any faults, till at length an old woman, who had been walking through the rooms with a crowd of people, suddenly exclaimed, 'Yes, it is a splendid palace, but there is still something it needs!' Nikoho nenapadlo hledat nějaké chyby, až nakonec jedna stará žena, která se procházela po místnostech s davem lidí, náhle zvolala: "Ano, je to nádherný palác, ale ještě mu něco chybí! 'And what may that be?' "A co to může být? 'A church.' When they heard this the brothers set to work again to earn some more money, and when they had got enough they set about building a church, which should be as large and beautiful as the palace itself. Když se to bratři dozvěděli, dali se znovu do práce, aby vydělali další peníze, a když jich měli dost, pustili se do stavby kostela, který měl být stejně velký a krásný jako samotný palác.

And after the church was finished greater numbers of people than ever flocked to see the palace and the church and vast gardens and magnificent halls. A po dokončení kostela se na palác, kostel, rozlehlé zahrady a nádherné sály sjíždělo více lidí než kdykoli předtím.

But one day, as the brothers were as usual doing the honours to their guests, an old man turned to them and said, 'Yes, it is all most beautiful, but there is still something it needs!' Jednoho dne, když bratři jako obvykle vzdávali pocty svým hostům, se k nim obrátil starý muž a řekl: "Ano, je to všechno krásné, ale ještě tomu něco chybí! 'And what may that be?' "A co to může být? 'A pitcher of the water of life, a branch of the tree the smell of whose flowers gives eternal beauty, and the talking bird.' "Džbán s vodou života, větev stromu, jehož květy voní věčnou krásou, a mluvící pták. 'And where am I to find all those?' "A kde je mám všechny najít? 'Go to the mountain that is far off yonder, and you will find what you seek.' "Jdi na vzdálenou horu a najdeš, co hledáš. After the old man had bowed politely and taken farewell of them the eldest brother said to the rest, 'I will go in search of the water of life, and the talking bird, and the tree of beauty.' Když se stařec zdvořile uklonil a rozloučil se s nimi, řekl nejstarší bratr ostatním: "Půjdu hledat vodu života, mluvícího ptáka a strom krásy. 'But suppose some evil thing befalls you?' "Ale co když tě potká něco zlého? asked his sister. zeptal se své sestry. 'How shall we know?' "Jak se to dozvíme? 'You are right,' he replied; ' I had not thought of that!' "Máš pravdu," odpověděl, "to mě nenapadlo! Then they followed the old man, and said to him, 'My eldest brother wishes to seek for the water of life, and the tree of beauty, and the talking bird, that you tell him are needful to make our palace perfect. Šli za starcem a řekli mu: "Můj nejstarší bratr chce hledat vodu života, strom krásy a mluvícího ptáka, o kterých mu říkáš, že jsou potřeba k tomu, aby náš palác byl dokonalý. But how shall we know if any evil thing befall him?' Ale jak se dozvíme, jestli ho potká něco zlého? So the old man took them a knife, and gave it to them, saying, 'Keep this carefully, and as long as the blade is bright all is well; but if the blade is bloody, then know that evil has befallen him.' Stařec jim tedy vzal nůž, dal jim ho a řekl: "Opatrujte ho, a dokud je ostří světlé, je všechno v pořádku; je-li však ostří krvavé, pak vězte, že ho potkalo zlo. The brothers thanked him, and departed, and went straight to the palace, where they found the young man making ready to set out for the mountain where the treasures he longed for lay hid. Bratři mu poděkovali, odešli a vydali se rovnou do paláce, kde našli mladíka, jak se chystá vyrazit k hoře, kde se skrývaly poklady, po nichž toužil.

And he walked, and he walked, and he walked, till he had gone a great way, and there he met a giant. Šel, šel a šel, až ušel velký kus cesty a tam potkal obra.

'Can you tell me how much further I have still to go before I reach that mountain yonder?' "Můžeš mi říct, jak daleko ještě musím dojít, než se dostanu na tu horu tamhle? 'And why do you wish to go there?' "A proč tam chceš jít? 'I am seeking the water of life, the talking bird, and a branch of the tree of beauty.' "Hledám vodu života, mluvícího ptáka a větev stromu krásy. 'Many have passed by seeking those treasures, but none have ever come back; and you will never come back either, unless you mark my words. "Mnoho lidí prošlo kolem a hledalo tyto poklady, ale nikdo se nikdy nevrátil; a ty se také nikdy nevrátíš, pokud nebudeš dbát mých slov. Follow this path, and when you reach the mountain you will find it covered with stones. Jděte po této cestě, a až dojdete k hoře, najdete ji pokrytou kameny. Do not stop to look at them, but keep on your way. Nezastavujte se, abyste se na ně podívali, ale pokračujte v cestě. As you go you will hear scoffs and laughs behind you; it will be the stones that mock. Až půjdete, uslyšíte za sebou posměšky a smích; budou to kameny, které se vám budou posmívat. Do not heed them; above all, do not turn round. Nedbejte na ně a především se neotáčejte. If you do you will become as one of them. Pokud tak učiníte, stanete se jedním z nich. Walk straight on till you get to the top, and then take all you wish for.' Jděte rovně, dokud nedojdete na vrchol, a pak si vezměte vše, co si přejete. The young man thanked him for his counsel, and walked, and walked, and walked, till he reached the mountain. Mladík mu poděkoval za radu a šel, šel a šel, až došel k hoře. And as he climbed he heard behind him scoffs and jeers, but he kept his ears steadily closed to them. Jak stoupal, slyšel za sebou posměšky a posměšky, ale neustále je poslouchal. At last the noise grew so loud that he lost patience, and he stooped to pick up a stone to hurl into the midst of the clamour, when suddenly his arm seemed to stiffen, and the next moment he was a stone himself! Nakonec hluk zesílil natolik, že ztratil trpělivost, a sehnul se, aby zvedl kámen a hodil ho doprostřed toho hluku, když mu náhle jako by ztuhla ruka a v příštím okamžiku se sám stal kamenem!

That day his sister, who thought her brother's steps were long in returning, took out the knife and found the blade was red as blood. Toho dne jeho sestra, která si myslela, že se bratrovy kroky dlouho vracejí, vytáhla nůž a zjistila, že ostří je rudé jako krev. Then she cried out to her brothers that something terrible had come to pass. Pak vykřikla na své bratry, že se stalo něco strašného.

'I will go and find him,' said the second. "Půjdu ho najít," řekl druhý. And he went. A odešel.

And he walked, and he walked, and he walked, till he met the giant, and asked him if he had seen a young man travelling towards the mountain. Šel, šel a šel, až potkal obra a zeptal se ho, jestli neviděl mladíka, který šel k hoře.

And the giant answered, 'Yes, I have seen him pass, but I have not seen him come back. A obr odpověděl: "Ano, viděl jsem ho projít, ale neviděl jsem ho vrátit se. The spell must have worked upon him.' Kouzlo na něj muselo působit. 'Then what can I do to disenchant him, and find the water of life, the talking bird, and a branch of the tree of beauty?' "Co tedy mohu udělat, abych ho odčaroval a našel vodu života, mluvícího ptáka a větev stromu krásy? 'Follow this path, and when you reach the mountain you will find it covered with stones. "Jděte po této cestě, a až dojdete k hoře, najdete ji pokrytou kamením. Do not stop to look at them, but climb steadily on. Nezastavujte se, abyste se na ně podívali, ale stoupejte stále dál. Above all, heed not the laughs and scoffs that will arise on all sides, and never turn round. Především nedbejte na posměšky a úšklebky, které se ozývají ze všech stran, a nikdy se neotáčejte. And when you reach the top you can then take all you desire.' A až dosáhnete vrcholu, můžete si vzít vše, po čem toužíte. The young man thanked him for his counsel, and set out for the mountain. Mladík mu poděkoval za radu a vydal se k hoře. But no sooner did he reach it than loud jests and gibes broke out on every side, and almost deafened him. Ale sotva k němu dorazil, ze všech stran se ozvaly hlasité posměšky a posměšky, které ho téměř ohlušily. For some time he let them rail, and pushed boldly on, till he had passed the place which his brother had gained; then suddenly he thought that among the scoffing sounds he heard his brother's voice. Nějakou dobu je nechal, ať si jdou po krku, a odvážně postupoval dál, dokud neprošel místem, které získal jeho bratr; pak se mu najednou zdálo, že mezi posměšnými zvuky zaslechl bratrův hlas. He stopped and looked back; and another stone was added to the number. Zastavil se, ohlédl se a k číslu přibyl další kámen.

Meanwhile the sister left at home was counting the days when her two brothers should return to her. Sestra, která zůstala doma, mezitím počítala dny, kdy se k ní její dva bratři vrátí. The time seemed long, and it would be hard to say how often she took out the knife and looked at its polished blade to make sure that this one at least was still safe. Ta doba se zdála dlouhá a těžko říct, jak často vytahovala nůž a prohlížela si jeho vyleštěnou čepel, aby se ujistila, že alespoň tenhle je stále bezpečný. The blade was always bright and clear; each time she looked she had the happiness of knowing that all was well, till one evening, tired and anxious, as she frequently was at the end of the day, she took it from its drawer, and behold! Čepel byla vždy jasná a čistá; pokaždé, když se na ni podívala, měla radost, že je všechno v pořádku, až jednou večer, unavená a znepokojená, jak se jí často stávalo na konci dne, ji vytáhla ze zásuvky a hle! the blade was red with blood. čepel byla rudá od krve. Her cry of horror brought her youngest brother to her, and, unable to speak, she held out the knife! Její výkřik hrůzy k ní přivedl nejmladšího bratra a ona, neschopná slova, vytáhla nůž!

'I will go,' he said. "Půjdu," řekl. So he walked, and he walked, and he walked, until he met the giant, and he asked, 'Have two young men, making for yonder mountain, passed this way?' A tak šel, šel a šel, až potkal obra a zeptal se ho: "Šli tudy dva mladíci, kteří mířili na onu horu? And the giant answered, 'Yes, they have passed by, but they never came back, and by this I know that the spell has fallen upon them.' A obr odpověděl: "Ano, prošli kolem, ale už se nevrátili, a podle toho vím, že na ně padlo kouzlo. 'Then what must I do to free them, and to get the water of life, and the talking bird, and the branch of the tree of beauty?' "Co tedy musím udělat, abych je osvobodil a získal vodu života, mluvícího ptáka a větev stromu krásy? 'Go to the mountain, which you will find so thickly covered with stones that you will hardly be able to place your feet, and walk straight forward, turning neither to the right hand nor to the left, and paying no heed to the laughs and scoffs which will follow you, till you reach the top, and then you may take all that you desire.' "Jdi na horu, kterou najdeš tak hustě pokrytou kamením, že sotva budeš moci postavit nohy, a jdi rovně, neotáčej se ani napravo, ani nalevo a nedbej posměchu a posměšků, které tě budou pronásledovat, dokud nedojdeš na vrchol, a pak si můžeš vzít vše, co si přeješ. The young man thanked the giant for his counsel, and set forth to the mountain. Mladík poděkoval obrovi za radu a vydal se na horu. And when he began to climb there burst forth all around him a storm of scoffs and jeers; but he thought of the giant's words, and looked neither to the right hand nor to the left, till the mountain top lay straight before him. Když začal stoupat, strhla se kolem něj bouře posměšků a posměšků, ale on si vzpomněl na obrova slova a neohlížel se napravo ani nalevo, dokud před ním neležel vrchol hory. A moment now and he would have gained it, when, through the groans and yells, he heard his brothers' voices. Stačil okamžik a byl by ho získal, když přes sténání a křik zaslechl hlasy svých bratrů. He turned, and there was one stone the more. Otočil se, a tam byl o kámen víc.

And all this while his sister was pacing up and down the palace, hardly letting the knife out of her hand, and dreading what she knew she would see, and what she did see. A jeho sestra po celou tu dobu chodila po paláci sem a tam, sotva pustila nůž z ruky a děsila se toho, co věděla, že uvidí, a toho, co uviděla. The blade grew red before her eyes, and she said, 'Now it is my turn.' Čepel jí zrudla před očima a ona řekla: "Teď jsem na řadě já. So she walked, and she walked, and she walked till she came to the giant, and prayed him to tell her if he had seen three young men pass that way seeking the distant mountain. A tak šla a šla a šla, až došla k obrovi a prosila ho, aby jí řekl, jestli viděl tři mladé muže, kteří tudy šli a hledali vzdálenou horu.

'I have seen them pass, but they have never returned, and by this I know that the spell has fallen upon them.' "Viděl jsem je procházet, ale nikdy se nevrátili, a podle toho vím, že na ně padlo kouzlo. 'And what must I do to set them free, and to find the water of life, and the talking bird, and a branch of the tree of beauty?' "A co mám udělat, abych je osvobodil a našel vodu života, mluvícího ptáka a větev stromu krásy? 'You must go to that mountain, which is so full of stones that your feet will hardly find a place to tread, and as you climb you will hear a noise as if all the stones in the world were mocking you; but pay no heed to anything you may hear, and, once you gain the top, you have gained everything.' "Musíš jít na tu horu, která je tak plná kamení, že tvé nohy sotva najdou místo, kam by mohly šlápnout, a když budeš stoupat, uslyšíš hluk, jako by se ti všechny kameny světa posmívaly; ale nedbej ničeho, co uslyšíš, a jakmile dosáhneš vrcholu, získáš všechno. The girl thanked him for his counsel, and set out for the mountain; and scarcely had she gone a few steps upwards when cries and screams broke forth around her, and she felt as if each stone she trod on was a living thing. Dívka mu poděkovala za radu a vydala se k hoře.Sotva udělala pár kroků vzhůru, ozvaly se kolem ní výkřiky a křik a ona měla pocit, že každý kámen, na který šlápla, je živý. But she remembered the words of the giant, and knew not what had befallen her brothers, and kept her face steadily towards the mountain top, which grew nearer and nearer every moment. Ale ona si vzpomněla na slova obra, nevěděla, co se stalo jejím bratrům, a stále se dívala k vrcholu hory, který se každým okamžikem přibližoval. But as she mounted the clamour increased sevenfold: high above them all rang the voices of her three brothers. Když však vystoupila nahoru, hluk zesílil sedminásobně: vysoko nad všemi se ozývaly hlasy jejích tří bratrů. But the girl took no heed, and at last her feet stood upon the top. Dívka si toho však nevšímala a nakonec se její nohy postavily na vrchol.

Then she looked round, and saw, lying in a hollow, the pool of the water of life. Pak se rozhlédla a uviděla, že v jedné prohlubni leží kaluž vody života. And she took the brazen pitcher that she had brought with her, and filled it to the brim. Vzala měděný džbán, který si přinesla s sebou, a naplnila jej až po okraj. By the side of the pool stood the tree of beauty, with the talking bird on one of its boughs; and she caught the bird, and placed it in a cage, and broke off one of the branches. U tůně stál krásný strom a na jedné z jeho větví byl mluvící pták, kterého chytila, dala ho do klece a odlomila jednu z větví.

After that she turned, and went joyfully down the hill again, carrying her treasures, but her long climb had tired her out, and the brazen pitcher was very heavy, and as she walked a few drops of the water spilt on the stones, and as it touched them they changed into young men and maidens, crowding about her to give thanks for their deliverance. Potom se otočila a radostně se vydala znovu dolů z kopce, nesouc své poklady, ale dlouhé stoupání ji unavilo a měděný džbán byl velmi těžký, a jak šla, několik kapek vody se rozlilo na kameny, a když se jich dotkly, proměnily se v mladíky a dívky, kteří se kolem ní shlukli, aby jí poděkovali za své vysvobození.

So she learnt by this how the evil spell might be broken, and she carefully sprinkled every stone till there was not one left—only a great company of youths and girls who followed her down the mountain. Tak se dozvěděla, jak lze zlé kouzlo zlomit, a pečlivě posypala všechny kameny, až nezbyl ani jeden - jen velký houf mladíků a dívek, kteří ji následovali dolů z hory.

When they arrived at the palace she did not lose a moment in planting the branch of the tree of beauty and watering it with the water of life. Když dorazili do paláce, neztratila ani okamžik, aby zasadila větev stromu krásy a zalila ji vodou života. And the branch shot up into a tree, and was heavy with flowers, and the talking bird nestled in its branches. A větev vyrostla ve strom a byla obtěžkána květy a mluvící pták se uhnízdil v jejích větvích.

Now the fame of these wonders was noised abroad, and the people flocked in great numbers to see the three marvels, and the maiden who had won them; and among the sightseers came the king's son, who would not go till everything was shown him, and till he had heard how it had all happened. Pověst o těchto zázracích se roznesla po celém světě a lidé se houfně sjížděli, aby viděli ty tři divy a dívku, která je získala; mezi diváky přišel i králův syn, který nechtěl odejít, dokud mu vše neukázali a dokud neslyšel, jak se to všechno stalo. And the prince admired the strangeness and beauty of the treasures in the palace, but more than all he admired the beauty and courage of the maiden who had brought them there. Princ obdivoval zvláštnost a krásu pokladů v paláci, ale ještě více obdivoval krásu a odvahu dívky, která je tam přinesla. So he went home and told his parents, and gained their consent to wed her for his wife. Vrátil se tedy domů, řekl to rodičům a získal jejich souhlas, aby si ji vzal za ženu.

Then the marriage was celebrated in the church adjoining the palace. Svatba se pak konala v kostele přiléhajícím k paláci. Then the bridegroom took her to his own home, where they lived happy for ever after. Ženich si ji pak odvedl do svého domu, kde žili šťastně až do smrti.